Nákup pro podnikatele / nákup na IČO

Mnoho českých podnikatelů rádo často nakupuje zboží pro svojí osobní potřebu tzv. na firmu, tedy s využitím svého identifikačního čísla (IČ). Důvod je prostý, zvyšují si tím náklady a snižují daňový základ, potažmo daňovou povinnost. Přestože by podnikatelé měli podle zákona na IČ nakupovat pouze zboží, které slouží k podnikání, hranice mezi výdajem podnikatelským a soukromým je značně nejasná. Jak navíc potvrzují odborníci, vyargumentovat můžete do nákladů takřka cokoli a hloubková kontrola ze strany úřadů, především u drobnějších podnikatelů, v podstatě nehrozí.

Přesto však nákup zboží pro soukromou potřebu na IČ nezůstává bez rizik, což si řada lidí neuvědomuje. V takovém případě se totiž vaše vztahy s prodejcem řídí obchodním zákoníkem, který vám jako podnikateli poskytuje menší ochranu, než kterou byste jako spotřebitel získali v režimu občanského zákoníku. Nepříjemně můžete narazit především u záruk a reklamací, ve kterých se rozlučte s ochranou běžnou pro spotřebitele.

Podnikatelé nakupují na IČ hlavně kvůli daním

Řada podnikatelů, ať už OSVČ nebo majitelů firem, šetří své peníze tím, že některé výrobky a služby pro svoji soukromou potřebu nakupují za pomoci svého IČ. Díky tomu si navyšují své náklady a naopak snižují daňový základ. Následně pak platí méně na daních. Jak potvrdili serveru Podnikatel.cz odborníci, v Česku jde o hodně rozšířený fenomén, a to navzdory tomu, že odporuje platné legislativě. Podle ní by podnikatel měl nakupovat zboží na IČ jen tehdy, pokud jej potřebuje pro účely podnikání.

V reálu se však mnohdy hranice mezi soukromým a podnikatelským výdajem smazává a řada podnikatelů využívá některé výrobky jak pro soukromé, tak pro pracovní účely. Ukázkový příklad tvoří mobilní telefon a výdaje za volání. V podstatě se vyargumentovat dá skoro všechno, od nákupu oblečení, občerstvení přes notebook po automobil. Patrně by si vždy měl živnostník pouze promyslet, zda by dokázal, v případě dotazu ze strany finančního úřadu, souvislost mezi výdajem a předmětem podnikatelské činnosti nalézt.  

Právě živnostníci, kteří nakupují na IČ poměrně často, se ale kontrol ze strany úřadů příliš obávat nemusí. Podle odborníků totiž finanční úřady detailně kontrolují zejména větší podniky a hloubková kontrola drobného živnostníka patří mezi málo pravděpodobné. Přesto se ale i jako živnostník můžete s kontrolou berňáku setkat a úřad vám nemusí některé výdaje uznat. V takovém případě máte dvě možnosti. Můžete se odvolat na finanční ředitelství a zkusit zopakovat své argumenty, nebo nesrovnalost uznat a daň doplatit. Při odvolání na Finanční ředitelství může riskovat vyšší částku za úroky z prodlení v případě neúspěchu. Naopak při uznání chyby lze zažádat o odpuštění poplatků z prodlení

Rizik nákupu na IČ není málo

Největší rizika nákupu na IČ a případné problémy však nespočívají v daňové kontrole, nýbrž se skrývají v úplně jiných věcech. Někteří lidé si totiž neuvědomují, že běžný nákup výrobků nebo služeb pro osobní potřebu se uskutečňuje v režimu občanského zákoníku. Legislativa pak na celý prodej pohlíží optikou vztahu mezi spotřebitelem a podnikatelem. Spotřebitel je v takovém vztahu považován za slabší stranu a zákony mu proto poskytují větší právní ochranu. Pokud ale nakupujete cokoli jako podnikatel, řídí se uzavírání smlouvy obchodním zákoníkem a vy se tak z ochrany spotřebitele vyčleňujete. Některé odlišnosti vás pak mohou nemile zaskočit.

Na první rozdíl lze narazit například už u záruční doby. Tu občanský zákoník stanovuje ve vztahu podnikatel-spotřebitel hlavně v § 619 a následujících. Jestliže se objeví na výrobku vada, má spotřebitel právo třeba na bezplatné odstranění vady či možnost odstoupení od smlouvy v případě výskytu neodstranitelné vady. Zároveň se na základě občanského zákoníku může spotřebitel bránit tehdy, jestliže zboží neodpovídá požadavkům sjednaným ve smlouvě či deklarovaným prodávajícím, tedy pokud je zboží v tzv. rozporu s kupní smlouvou. 

Obchodní zákoník oproti tomu nezná u kupní smlouvy zákonnou odpovědnost prodávajícího z titulu záruky. Podle obchodního zákoníku může být tedy záruční odpovědnost prodávajícího sjednána v kupní smlouvě nebo obchodních podmínkách. Obsahem záruky prodávajícího je odpovědnost prodávajícího za to, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému, jinak obvyklému účelu. 

Nakupujete na IČ v e-shopu? Na odstoupení od smlouvy nemáte právo

Vlastní záruka se tedy ve vztahu podnikatel-podnikatel dojednána smluvně. Pokud není ve smlouvě o záruce ani slovo, tak se řídí jen obchodním zákoníkem, který umožňuje reklamovat skryté vady. Reklamace skrytých vad se ale těžko dokazuje a řada živnostníků u ní neuspěje, jelikož se jim nepodaří prokázat, že vada na věci existovala v okamžiku převzetí a nebyla možnost se této vady při odborném převzetí věci všimnout. Zde je tedy důležitá povinnost  odborného převzetí kupujícím.

I v případě, že se ve smlouvě stanovuje záruční lhůta třeba 1 rok, nemáte stejná práva jako spotřebitel. Jestliže se zboží porouchá, můžete jej reklamovat, nemáte ale šanci se dovolávat 30denní lhůty pro její vyřízení. Obchodní zákoník hovoří pouze “o přiměřené dodatečné lhůtě”. Při nákupu na IČ vám též prodávající nemusí přiložit český návod a plnit informační povinnost. Pokud nakupujete jako podnikatel v e-shopech, rovněž se rozlučte s 14denní lhůtou na odstoupení od smlouvy bez udání důvodů a vrácení peněz. 

Pokud podnikatel uzavřel smlouvu, kde na základě uvedeného IČ souhlasil s podřízením smlouvy obchodnímu zákoníku a zboží si tak pořídil jako podnikatel, přičemž součástí smluvních podmínek nebylo ujednání záruky za jakost, se nemůžete domáhat odpovědnosti ze záruky (reklamace).