Moderní vinyl nahradil původně používané fonografy koncem 40. let, kdy se nahrávací a řezací technika zdokonalila natolik, že umožnila záznamu překročit omezení 8kHz a dostat se až na 14kHz - to předznamenalo začátek “high fidelity”. V roce 1948 se poprvé objevila na trhu mikrodrážka. Ta vyžadovala lepší materiál (dnešní vinyl), nové záznamové hlavy, jiný způsob nahrávání na celou stranu desky a také nové gramofony, které uměly přehrávat 33 rpm. Přineslo to rovněž s sebou drastické snížení hmotnosti vložek - s dřívějšími šelakovými deskami nebyly vyjímkou ani síly, působící na hrot více než 100 gramy...
The article is available in English 
Ortofon: Vyždímejte z desek, co se dá
Žádná jiná přenosková vložka nehrála v roce 1958 tak, jako Ortofon SPU - konkurenci tehdy utekla na míle daleko. Také dnes má SPU stále svůj snadno rozpoznatelný charakter se sytým basem, transparentními výškami a spoustou oněch obtížně definovatelných kvalit, které si uvědomíte, až se pořádně zaposloucháte.
Zabrousí-li člověk do světa vinylu, nemá šanci se Ortofonu vyhnout. Ať už jde o o mono mastering The Beatles nebo nejfajnovější audiofilské kousky, dánský Ortofon je u všeho, a pokaždé se stane jakýmsi etalonem, proti kterému se ostatní poměřují. Jsem proto rád, že mohu alespoň takto - očima respektovaného výrobce - přinést pohled na na nejstarší audiofilské médium.
Principy přenoskových vložek
Za tu dobu, co gramofony existují, se základy konstrukce vložek změnily jen pramálo. V zásadě se setkáváme se dvěma přístupy:
Moving Magnet (MM) je vložka s pohyblivým magnetem - chvějka s hrotem snímá tvar drážky a hýbe magnetem v poli cívky (obvykle se v tělese vložky nacházejí cívky dvě). MM je snadnější na výrobu, ale má těžší chvějku, takže není považována za tak precizní. Má ale své výhody - má vysokou výstupní impedanci >40kohmů, takže nepotřebuje phono předzesilovač, a při opotřebení si můžete chvějku s hrotem sami jednoduše vyměnit.
Moving Coil (MC) je vložka s pohyblivou cívkou. Výrobně je náročnější a vyžaduje citlivé operace, prováděné lidskou rukou, takže je pochopitelně dražší. Celková její konstrukce je lehčí a křehčí a obecně je považována za dokonalejší. Nevýhodami jsou vyšší náklady na pořízení a nemožnost si vyměnit hrot v domácích podmínkách.
Funkčně je princip MC obrácený proti MM - závity cívky jsou součástí chvějky a pohybují se v pevném magnetickém poli. Generované výstupní napětí je velmi nízké, v řádu milivoltů, takže MM vložky potřebují kvalitní předzesilovač. Také výstupní impedance je typicky jen okolo 5 ohmů.
Snímání drážky
Drážka gramofonové desky je opravdu jen drážka. Podobně jako když vezmete klacek a vyryjete jím rýhu v rozměklé půdě. Řezací hlava převádí analogový signál na mechanický pohyb ve dvou osách - řezací hrot tak tvaruje drážku do stran a svisle, vytvářejíc záznam. Přenoska pak nedělá nic jiného, než že tento záznam snímá stejným způsobem, tedy snímáním výchylek hrotu do stran a nahoru a dolů. Na obrázku zvětšené drážky nahoře si rovněž můžete všimnout černých skvrn, které představují nečistoty ve vinylovém materiálu a které ovlivňují kvalitu zvuku.
Hrot je zásadní element celého systému: je to jediná část přenosky, která se dostává do kontaktu s deskou. Přesnost jeho čtení určuje, jaká "data" přenoska zpracuje. Podle tvaru hrotu (některé příklady vidíte dole na obrázku) a stupně jeho vyleštění se dá optimalizovat kontaktní plocha mezi hrotem a drážkou. Univerzální řešení pro všechny desky neexistuje, protože drážky v minulosti nebyly nijak standardizovány, takže se jejich úhly a poměry často liší. Kdo to myslí s vinylem opravdu vážně, má většinou po ruce několik typů vložek, které volí podle typu přehrávaného materiálu.
Dánský Ortofon tvrdí, že hrot by měl být pokud možno v co největším kontaktu s plochou drážky, na což sférické nebo eliptické hroty nestačí. Proto je potřeba opracovat kousky diamantu do tenších a subtilnějších tvarů a vyleštit je na správných místech - proces, který velmi snadno začne značně navyšovat cenu hrotu. Vrcholem řady hrotů Ortofon je technologie Replicant 100, o kterých je tvrzeno, že dokáží kopírovat pohyby řezací hlavy a tak dostat z drážky maximum.
Někteří výrobci, ve snaze ušetřit, používají pouze diamantový mikrohrot, upevněný na kovovém tělese. Problém je, že z pohledu delikátního záznamu vzroste hmota celého systému hrot/chvějka, což má obvykle za důsledek ztrátu schopnosti reagovat dostatečně pružně na změny v tranzientních signálech. Pro high endové aplikace je tudíž potřeba dávat pozor na to, jaký vložka hrot skutečně má.
Chvějka je jakýmsi prostředníkem mezi snímacím hrotem a elektromagnetickým systémem vložky. Její rameno musí být co nejpevnější a současně co nejlehčí. Standardem jsou hliníkové chvějky, přesnější výrobky používají rubín nebo boron. Dražší tady automaticky neznamená lepší - každý z materiálů má svůj "zvuk", takže je potřeba si odzkoušet, který více vyhovuje.
Rezonující chvějku musíme včas utlumit, jinak hrozí, že další signál bude přemaskován stále ještě doznívající rezonancí signálu předcházejícího (mluvíme zde o milisekundách). Tlumící prvky naneštěstí jako obvykle vnesou do zvuku svůj otisk. U Ortofon používají Lexan DMX, lakovaný klavírním lakem, což je polykarbonátová pryskyřice, kterou lak vyztužuje, nebo WRD systém (Wide Range Damping, širokospektrální tlumení), což je sendvič two pryžových absorbérů a disku mezi nimi. Rozdílnými činiteli tlumení jednotlivých elementů se tlumící schopnost lépe a rovnoměrněji rozprostře přes slyšitelné audiopásmo. U špičkových vložek Ortofon používá tlumení pomocí titanu a elastomeru - například v systémech TPE.
Jak číst technické specifikace vložek
Seriózní výrobci by měli kupujícímu dát k dispozici kompletní specifikace výrobku. Často tyto informace - zvláště u exotičtějších produktů - chybí nebo jsou neúplné. Neznamená to automaticky špatný produkt, ale mělo by to spustit ve vaší hlavě alarm a měli byste být obezřetnější. Dánský Ortofon považuje za důležité následující parametry:
Výstupní napětí při 1kHz [mikrovolty nebo milivolty]: pokud je příliš nízké, budete potřebovat předzesilovač nebo transformátor, který signálu dodá potřebný dB zisk.
Souběh kanálů při 1kHz [dB]: indikuje, jak moc se oba kanály v operačním pásmu překrývají, tzn, čím nižší hodnota, tím lépe.
Odstup kanálů při 1kHz/10kHz/15kHz[dB]: indikuje odstup levého a pravého kanálu, čím vyšší hodnota, tím lépe. Je důležité tento parametr sledovat při různých frekvencích, protože u mnoha výrobků je tato hodnota excelentní například při 1kHz, ale odstup se výrazně zhorší při například 15kHz.
Frekvenšní rozsah [Hz]: typicky 20Hz and 20kHz
Scchopnost sledovat drážku při 315Hz [mikrometry]: vyšší je lepší
Paramerty hrotu [mikrometry]: říkají, jak moc je schopen hrot drážku kopírovat. Údaj se skládá ze dvou udávaných poloměrů - ten první definuje poloměr samotného hrotu, ten druhý definuje poloměr styku s drážkou. Hodnoty jako 5/70 mikrometrů jsou už výborné, čím vyšší druhý údaj je, tím lépe.
Přítlak v drážce [mN]: doporučení pro nastavení raménka.
Doporučená zátěž [ohms]: důležité pro správné nastavení předzesilovače.
Hmotnost vložky [g]: obvykle je třeba sečíst hmotnost vložky, headshellu a raménka a podle toho nastavit vyvážení celého systému.
Pro MM budete rovněž potřebovat znát vnitřní induktanci [mH], odpor záteže [kiloohmy], kapacitu zátěže [pF, většinou se udává včetně kabelu]
Rychlý barevný průvodce portfoliem Ortofon
Ortofon volí u většiny řad barevné kódy, které naznačují, co můžete od příslušné vložky čekat:
Red – červená řada je jakousi vstupenkou a představuje výhodný poměr ceny a výkonu
Blue – modrá vylepšuje rozsah zejména na horní části frekvenčního spektra a má přímější zvukový projev
Bronze – od bronzové čekejte typciky analogový, detailní a hřejivý zvuk
Black – černá kombinuje všechno zmíněné dohromady, referenční výrobek v dané kategorii
V MM (Moving Magnet) vložkách představuje standard série OM. Cítíte-li se být pokročilejší, sáhněte po sérii 2M, která je sázkou na jistotu, nejen díky kompatibilitě s většinou gramofonů (na vysvětlenou, 2M znamená MM). Ortofon nabízí 2M ve dvou verzích, pro upevnění shora a zespodu, v nabídce má i praktický “Plug & Play” set vložky a headshellu, který vypadá na gramofonu velmi atraktivně a jehož zapojení je otázkou chvilky. Asi nejznámější je vložka 2M Red, která má eliptický diamantový hrot, vrcholem řady MM je 2M Black, skromně označovaná za “nejlepší MM přenosku na světě”.
MC (Moving Coil) vložky Ortofon vyrábí už od roku 1948. Minulý rok (2014) dala firma na trh ucelenou řadu vložek MC Quintet, které si můžete jednak barevně doladit se svým gramofonem, jednak mají těla z termoplastu, neodymové magnety a nízkou vnitřní impedanci - jsou tak méně náročné na připojenou zátěž a snesou se velmi dobře s většinou předzesilovačů. Nad MC Quintet je ještě řada Cadenza, pak už se dostáváme k ortofonním highendovým vychytávkám:
MC Windfeld vznikla jako pocta konstruktérovi Per Windfeldovi. Má velmi lehký a přesný hrot typu Replicant 100, boronovou chvějku, obsahuje WRD tlumící technologii (to je ta, o které jsme psali v úvodu) a systém stabilizace magnetického pole. S MC Windfeld můžete očekávat tonální neutralitu, čisťounké výšky a bohaté textury.
Xpression rovněž využívá diamantový hrot Replicant 100, tentokrát v tělese v kombinaci nerezové oceli a TPE. I tady najdeme WRD systém, vysoce čisté měděné vodiče jsou kompletně zlacené. Polsuchači u Xpression vyzdvihují detailní prezentaci, zvukovou otevřenost a trojdimenzionální scénu.
Krásná operní diva Anna Netrebko se stala inspirací pro vložku MC Anna. V ní použil Ortofon nový výkonnější magnetický systém a titanové tělo. A co můžete čekat? Přirozeně čistý a hedvábně hladký zvuk s dokonalou dynamikou a podáním detailu.
MC A95 pokračuje v tradici vložek, vázajících se na firemní jubilea - tato vznikla ku příležitosti 95 let Ortofonu. Konstruktéři se soustředili na potlačení nežádoucích rezonancí a zvýšení dynamického rozsahu. Podle komentářů uživatelů má MC A95 živý a otevřený zvuk, s extrémně čistým středovým pásmem, vynikající mikrodynamiku a analyticky analogový detail.
Báječný mono svět
Moderní vinyl nahradil původně používané fonografy koncem 40. let, kdy se nahrávací a řezací technika zdokonalila natolik, že umožnila záznamu překročit omezení 8kHz a dostat se až na 14kHz - to předznamenalo začátek “high fidelity”. V roce 1948 se poprvé objevila na trhu mikrodrážka. Ta vyžadovala lepší materiál (dnešní vinyl), nové záznamové hlavy, jiný způsob nahrávání na celou stranu desky a také nové gramofony, které uměly přehrávat 33 rpm. Přineslo to rovněž s sebou drastické snížení hmotnosti vložek - s dřívějšími šelakovými deskami nebyly vyjímkou ani síly, působící na hrot více než 100 gramy.
V mono mikrodrážce je signál řezán pouze v jedné ose - znamená to, že typická drážka ve tvaru V má konstantní hloubku i šířku, a neobsahuje (narozdíl od sterea) žádné informace ve svislé ose. Úhel V-drážky je desku od desky lehce jiný, v zásadě se ale pohybuje okolo 90°, minimální šířka bývala obvykle okolo 50µm, až do konce 60. let. Poslední revize standardů mikrodrážky z osmdesátých let snížily minimální šířku na 30µm.
Pokud přehráváte mono desku pomocí stereo vložky, nemáte prakticky šanci dosáhnout identické informace v obou kanálech - problémy jako přeslech kanálů, šum, fázové posuvy, antiskating a zkreslení vám to znemožní. Jakákoli rozdílnost informací v kanálech se pak projeví jako částečně nestabilní a nekonkrítní zvukový obraz. I když některé z těchto problémů lze omezit přepínačem mono, všech se nezbavíte.
Zvuk stejné desky, přehrávaný mono vložkou, je zmíněných potíží zcela prostý. Zvukový obraz bude vždy pevnější, stabilnější a informačně bohatší.
Další důležitou předností mono vložky před stereo vložkou je její nevšímavost vůči vertikálním pohybům v drážce. Drážka má sice konstantní hloubku, ale tím, jak se variabilně mění její šířka, má v úské drážce tendenci vytlačovat hrot směrem nahoru, což stereo vložka vyhodnocuje jako signál, i když tam žádný není. Podobně se chovají u různé nečistoty a prach, který snímací hrot nutí poskakovat nahoru a dolů. Mono vložka je vůči těmto chybám inertní.
Většina desek z prvotní éry mikrodrážky byla přehrávána eliptickým hrotem. Podle Ortofonu ale může přehrávání mono desek, a to dokonce i těch z 50. let, vysoce profitovat z tenkých typů hrotů, zejména co se podání vysokých kmitočtů týká. Tenký hrot redukuje i onen zmíněný efekt vytlačování hrotu nahoru velmi úzkou drážkou.
The Beatles
Jednou z nevyznačnější událostí ve světě vinylu byla 2014 reedice The Beatles. Elpíčka v kolekci The Beatles in Mono Box byly, podle Grammy oceněného Seana Magee ze studií Abbey Road, řezány na minimální drážku 60µm. Některé, pokud místo dovolilo, dokonce na minimum 70µm nebo 80µm. Podle Seana se povrchový šum desky z hloubkou snižuje, proto byl použit řezací hrot s radiusem pouhé 4µm..
Takový typ drážky umožňuje použití většiny moderních mono vložek - chcete-li ale vyždímat ze záznamu maximum, potřebujete skutečně tenký hrot - u Ortfon tyto nároky splňuje MC Cadenza Mono nebo hrot Shibata ve speciálně vyvinuté 2M Mono SE.
2M Mono SE byla použita Grammy oceněnými Seanem Magee a Steve Berkowitzem při masteringu LP The Beatles ze čtvrtpalcových analogových pásů.
Pokud se chcete stát opravdovým expertem na problematiku vinylu, doporučuji si prostudovat velmi podrobné webové stránky Ortofonu, kde najdete spoustu postřehů a tipů.
Zdroj:
V roce 1948 Ortofon vyvinul svou první MC vložku - od té doby jich dal na trh více než 300 různých typů. Výrobní jednotka Ortofon v dánském Nakskov kombinuje ultramoderní vybavení s lidským know-how, což garantuje vysokou kvalitu finálních výrobků. Dnes je Ortofon nejen jeden z leaderů přenoskového byznysu, ale zabývá se i vývojem a výrobou sluchových pomůcek. www.ortofon.com
Kontakt:
Horizon Trading Prague s.r.o., tel: +420 606346822 / +420 222715959, www.ortofonaudio.cz
-1.jpg)
